KDE SE VZALY PROBLÉMY

Na autobusy nebo trolejbusy jako základ MHD spoléhají všechna města, kde nejezdí tramvaje nebo dokonce metro. Jsou oblíbené, protože se vejdou do běžných ulic a jejich provoz je docela jednoduchý. Tyto výhody se však okamžitě obracejí do nevýhod. Protože jezdí po stejných ulicích, přechází na ně stejné problémy, jaké řeší řidiči osobních automobilů. Neprůjezdné křižovatky, zpoždění, nehody.

JAK JE ŘEŠÍ EVROPSKÁ MĚSTA

Aby veřejná doprava neztrácela své cestující, nemůže jen přihlížet nepříznivému vývoji. Musí nabídnout cestování po městě výhodněji - třeba časově, finančně, ekologicky - nejlépe ve více pohledech najednou. Proto v evropských městech vznikají koridory městské dopravy. Chtějí být nejen rychlejší, ale také komfortnější, dostupnější, viditelnější. Protože tím hlavním důvodem je člověk, který se rozhoduje, jestli zrovna dnes pojede "městskou".

CO JE PRINCIPEM KORIDORU

Koridor městské dopravy kombinuje různá opatření, od nadstandardního vybavení zastávky přes moderní a kapacitní vozidla, zvýhodnění průjezdu MHD křižovatkami až po bezpečné přechody pro chodce. Všechna tato opatření jsou koncentrována do jedné trasy, proto mluvíme koridoru. Tato opatření mohou být připravována postupně, různými subjekty, avšak teprve ve svém spolupůsobení jsou efektivní. Nejde tedy o nákladné investice, ale o provázání běžně dostupných opatření do jednoho fungujícího celku.

KDE UŽ TO FUNGUJE

Koridory městské dopravy dnes najdeme ve více než třiceti městech Velké Británie. Nejde vždy o velké metropole, ale také o města velikosti Českých Budějovic. Přínosem koridorů byl nárůst počtu cestujících o 10 až 20%. Podle průzkumů se výrazně zlepšila spokojenost se službami městské dopravy. A v neposlední řadě klesla na trasách koridorů nehodovost. Koridory také fungují v devíti francouzských městech, dosahují délky 91 kilometrů a dalších 22 měst své projekty připravuje... Pokračovat bychom mohli s příklady ze Švédska, Španělska nebo Německa.

ČESKÉ BUDĚJOVICE JAKO PRVNÍ V ČR

Záměr realizovat Koridor MHD v Českých Budějovicích již vzbudil pozornost v řadách odborné veřejnosti. Představen byl na několika konferencích věnovaných veřejné dopravě. České Budějovice se staly prvním městem v České republice, kde koridory městské dopravy slouží obyvatelům i návštěvníkům města. Preferenční opatření pro MHD v Českých Budějovicích mají ohlas u odborníků...



 PRŮBĚH REALIZACE

ŽIŽKOVA TŘÍDA V ROCE 2012

Část trasy Koridoru MHD již byla upravena v roce 2012. Při rekonstrukci Žižkovy třídy se přesunula stávající zastávka ŽIŽKOVA-VŠERS do nové zastávky SENOVÁŽNÉ NÁMĚSTÍ-POŠTA. Část Žižkovy třídy mezi Senovážným náměstím a Čechovou ulicí prošla kompletní rekonstrukcí.

PRVNÍ ETAPA V ROCE 2015

V průběhu roku 2015 prošla proměnou část Husovy třídy a Mariánské náměstí s novým řešením organizace dopravy. Byly vybudovány nové zastávky "U Koníčka". Všechny úpravy směřují ke zvýšení standardů kvality – zrychlení a zlepšení dostupnosti MHD

POKRAČOVÁNÍ V ROCE 2016

V létě roku 2016 proběhla zásadní rekonstrukce přednádražního prostoru a změna organizace dopravy v tomto dopravním uzlu. Byl tak naplněn další důležitý prvek koridoru, jehož přínosem je zejména efektivnější vedení tras linek MHD a zlepšení podmínek pro chodce. Na podzim proběhla realizace nového přechodu pro chodce v Husově třídě u Výstaviště a rekonstrukce zastávek MHD.

DALŠÍ ETAPY

Všechna vozidla MHD budou v rámci modernizace palubních řídících systémů vybavena zařízením pro komunikaci s řadiči křižovatek, které umožní využívat dynamickou preferenci. Výjezdy z ulice Jana Opletala budou ulehčeny novým světelným signalizačním zařízením. V koordinaci s projektem rekonstrukce křižovatky ulic Husova a Na Dlouhé louce vznikne důležitý BUS pruh ve směru do centra.


ČASTÉ DOTAZY

ZHORŠÍ SE DOPRAVNÍ SITUACE VE MĚSTĚ?

Současná situace je špatná. Nejezdí se zde dobře ani osobním autům, ani MHD. Situace by však byla mnohem horší, pokud by další cestující zanevřeli na MHD a vydali se do města autem. Pak nepomohou ani dálnice, ani další komunikace za stovky milionů korun. Proto město musí usilovat, aby MHD byla atraktivní pro dost velký podíl obyvatel města. Pro cestující na Koridoru MHD se dopravní situace zlepší. Nejenom v rychlosti přepravy, ale také dostupnosti, což jsou dva nejdůležitější faktory. Připomeňme jen, že v ulici Na Sadech se to týká téměř 36 tisíc lidí denně, na Dlouhém mostě pak 21 tisíc cestujících.

AUTA SE AKORÁT PŘESUNOU DO JINÝCH ULIC A NIC SE TEDY NEZMĚNÍ?

Pokud by všichni současní uživatelé i nadále zůstali u jízdy autem, opravdu se stávající intenzity dopravy rozdělí do jiných ulic města. Vše bylo testováno v dopravním modelu, takže víme, že nárůsty dopravy lze očekávat v Pekárenské, Mánesově nebo Na Dlouhé louce. V těchto ulicích však nejezdí mnoho linek MHD, to je ten zásadní rozdíl. Nejdůležitější trasy MHD budou vedeny ulicemi, které z těch nejhorších problémů budou venku. Dopravní zácpy tedy nezmizí, ale budou v místech, kde dopad na MHD nebude tak fatální jako dnes. Pokud to bude pro lidi motivační z hlediska jejího využívání, tak to bude mít dopad i na celkovou dopravní situaci ve městě.

NEBUDOU OBJÍZDNÉ TRASY KOLEM CENTRA PŘEPLNĚNÉ?

Intenzity dopravy na objízdných trasách známe již dnes z dopravního modelu města. Na východě města se díky Zanádražní komunikaci rozdělí zátěže rovnoměrně – část vozidel projede novým podjezdem do Pekárenské ulice, část zůstane v Rudolfovské a zbývající část zvolí Mánesovu ulici – centrum města objede z jihu. Ze západu města očekáváme, že místo jízdy přes centrum se část řidičů rozhodne pro Pekárenskou ulici a Zanádražní komunikaci, zbývající pak opět pro Mánesovu. Adekvátních tras je tedy k dispozici více. Na těchto trasách bude navýšena kapacita křižovatek – např. Pražská×Pekárenská (více řadicích pruhů), Pražská×Husova (by-pass pravého odbočení, přidané jízdní pruhy pro MHD) nebo Mánesova×Lidická (přestavba připravovaná Jihočeským krajem).

BUDOU TO ROZUMNĚ INVESTOVANÉ PROSTŘEDKY?

Seznam opatření prošel výběrem, právě aby zde zůstaly pouze takové položky, které mají jednoznačný přínos. Velkou část rozpočtu zaujímají investice do infrastruktury – zastávek MHD, přechodů pro chodce a úpravy křižovatek. Jde však výhradně o investice, které odstraňují konkrétní (bodové) problémy a zlepšují využití uličního prostoru jako celku. Dalším významným balíkem je zavedení komunikace mezi vozidly MHD a křižovatkami. Významně se tím rozšíří možnosti telematiky na území města. Využijí se stávající řadiče křižovatek i dopravní ústředna. Vybavena může být jakákoliv křižovatka, nejen na trase Koridoru MHD. Řada dalších opatření je však velmi jednoduchá a levná (například změna značení), přitom dokáže zrychlit provoz v křižovatkách. Obecně řečeno – v porovnání s investicí do novostaveb je rozpočet Koridoru MHD velmi efektivní.

BUDE KORIDOR ZNAMENAT VÍCE CESTUJÍCÍCH V MHD?

Rozhodnutí je na každém jednotlivci. Vždy zůstane možnost výběru mezi MHD a jinými způsoby dopravy. Koridor MHD ale pro cestu ze sídlišť do centra nabídne velmi zajímavé cestovní časy a velký počet spojů, které by měly část cestujících přesvědčit, aby využili MHD. Nemusí to být ve všech případech, ale třeba jen při cestách přes centrum města, které dnes působí nejvíce problémů a kde bude vliv Koridoru MHD nejsilnější.

ZÍSKAJÍ VÝHODY TAKÉ CHODCI NEBO ŘIDIČI AUTOMOBILŮ?

Cestující MHD výsledek pocítí nejvíce, dočkají se však i ostatní uživatelé. Například chodcům se usnadní překonání Husovy třídy (výstaviště, u ratolesti), Žižkovy třídy nebo Nádražní ulice v prostoru mezi autobusovým a vlakovým nádražím. Řidiči osobních získají kratší doby čekání v křižovatkách na Mariánském náměstí nebo Na Sadech×Rudolfovská, přímý výjezd z parkoviště Mercury na Nádražní ulici, opravené vozovky na sídlišti Máj nebo nová parkovací místa v Žižkově třídě.

KORIDOR VEDE NA MÁJ – CO OSTATNÍ ČÁSTI MĚSTA?

Koridor MHD sleduje trasu z pravého na levý břeh Vltavy přes Dlouhý most, kde vznikají závažné problémy v plynulosti dopravy. Většina linek v této trase obsluhuje sídliště Máj a Šumava, proto je Koridor směřován právě sem. Zároveň ale na trase leží jiné významné cíle, jako je univerzitní areál, výstaviště, centrum města (Poliklinika Sever, Senovážné náměstí) a dopravní uzel u nádraží. Realizace Koridoru v této fázi nevylučuje, že se další etapy rozšíří směrem na sever nebo jih města. Už v první fázi budou z opatření Koridoru MHD profitovat i další linky, které obsluhují jiné části města, ale jejich trasa se protíná s Koridorem MHD.

JAK SE ZRYCHLÍ CESTOVÁNÍ MHD?

Cílem Koridoru MHD je, aby se i v dopravní špičce dodržoval jízdní řád a nevznikala zpoždění. Například u linky 3 z Máje k Nádraží to znamená, že cesta bude opravdu trvat 19 minut. Když to převedeme na průměrnou cestovní rychlost, vychází nám 18 km/h a to je dobrá hodnota v porovnání s jinými městy. Dnešní stav je takový, že uvedená cesta běžně zabere 30 minut a průměrná rychlost klesne na 11 km/h.